HOME PAGE HOME PAGE HOME PAGE ENGLISHSLOVENSKYČESKY
 
Čtvrtek 28.03.2024
FS PÚČIK
Folklorní soubor PÚČIK
Historie souboru
Kde nás najdete
Repertoár souboru
Cimbálová muzika
Aktuality a zprávy
Kalendář akcí
Fotogalerie
KONTAKTY
Napište nám



FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY

SDRUŽENÍ PŘÁTEL FOLKLORU

Změna termínu XIV. Lidovému roku prospěla

O týden blíž k prázdninám se od letoška posunul termín přehlídky folklórních souborů a skupin Lidový rok ve Velké Bystřici.
Jak už je zřejmé z titulku, změna festivalu prospěla. Jeví se, že v tomto termínu se budou lépe obstarávat například vystoupení zahraničního hosta a hlavně bude možnost pro účast širšího spektra řemeslníků a lidových umělců na jarmarku, který je nedílnou součástí celé akce. V minulosti byla jeho slabá úroveň terčem kritiky návštěvníků. Nedalo se s tím moc dělat. Kupní síla na hanáckých hodových slavnostech v Prostějově, které se termínově s LR křížily, řemeslníkům jasně určovala, kde své stánky rozložit. Počasí je samozřejmě změnou termínu neovlivnitelné, ale i to letos vyšlo stoprocentně a bylo předpokladem k celkovému úspěchu přehlídky.
Ve Velké Bystřici se tedy o první zářijové sobotě představilo 7 dětských, v neděli pak stejný počet dospělých folklórních souborů a návdavkem 2 zahraniční hosté. Odborní lektoři přehlídky měli poměrně snadnou roli při sobotním diskusi: Všechny dětské kolektivy předvedly nadprůměrné výkony, žádný nevybočoval do mínusu. Spisovatelka Helena Lisická, dramaturgyně přehlídky s etnografkou Marií Mrvovou ocenily např. klenotnicové Královničky z Ořechoviček a Hodová kola tančená a zpívaná dívkami z Pištělákova DFS z Brna, pásmo Bela stodýnka róbená bystřických Slaměnek sestavené na základě zvyku zapsaného Helenou Krškovou v Náměšti na Hané, či pěkné provedení horáckých tanců souborem Bystřinka ze Žďáru nad Sázavou. Nejen Jaroslava Štiku potěšil kozlovický Valášek kvalitním zpracováním folklórního materiálu v pásmech Tlačeni zela a Kdes kukačko, kde jsi byla. Odborníci na muziku: prof. Pavel Klapil i mgr. Roman Giebisch právem vyzdvihovali práci s dětskými muzikanty a zpěváčky u souboru Děcka z Kunovic. Jejich pásma Sadila Anička, Malé velké prádlo a Kač, kač, kačena odměňovaly potleskem i divácké řady. Bezprostředním, přirozeným projevem i rozverným vystoupením si získal diváky i bystřický Krušpánek svým Čertovským dováděním. Precizností a krásným provedením tanců i her zase zaujala dětská část souboru Heleny Salichové z Ostravy-Poruby v pásmech Zahradník, Vřeténko či Přiněsemy majiček.
V nedělních programech dospělých ukázal zajímavou konfrontaci tanců z české a moravské strany Vysočiny soubor Studánka ze Žďáru nad Sázavou ve zvykoslovém pásmu Máje i v Tancích ze severního Horácka. Nejsevernější soubor Slovácka, napajedelský Radovan, uvedl pásmo o přástkách a dále program Gořalenka, tetka naša. Lektoři si povšimli pásma Na zálesí v hospodě sestaveného podle zápisů ze záleské obce Kelníky. Souboru doporučili, aby podobně využíval své polohy na rozhraní Slovácka, Hané a Valaška a snažil se co možná nejvíce zpracovávat velice zajímavý materiál právě z okrajů těchto velkých regionů. Pásma vsackých točených měl v repertoáru soubor Tanečnica, který působí, rozvíjí a propaguje valašský folklór v Brně. Velkobystřické publikum vždy přijímá živý valašský projev s nadšením, ale zde bylo trochu znát, jako by "brněnským valachům" přece jen chyběl ten správný "grif" a "šmrnc". Domácí soubor Haná nabídl na přehlídkách a festivalech sporadicky vídanou Moravskou besedu, jejímž uvedením poblahopřál k životnímu jubileu své zakladatelce Anně Schwarzové. Pro Lidový rok již tradičně uvedl též jednu premiéru - letos to bylo pásmo choreografa Jiřího Čady Bestřečti řemeslnici. Mladší část souboru - Mladá Haná s chutí, výrazem a diváckým ohlasem zatančila dvě pásma z Lipenského Záhoří: Šmigrust a Veseličko na kopečko.
Bez nadsázky zlatými hřeby XIV. Lidovém roku byla vystoupení dvou souborů: Rožnovská Polajka, tak jako bylinka v jejím názvu, učarovala publiku čistou krásou zpěvu i hloubkou lidové poezie písňových textů. Její pořad mile a fundovaně doprovodil slovem vedoucí souboru Jaroslav Štika.
Slezský soubor Heleny Salichové z Ostravy-Poruby pak ve svých vystoupeních U muziky a Před stodolu, ve stodole prokázal svou skvělou přípravu a formu. Přesným provedením a nádherným výrazem nezapřel školu pohybové pedagožky Evy Polzerové. Hudební složka v úpravách či skladbě Jaromíra Dadáka interpretovaná muzikou pod vedením Evy Prauseové je pak pravým balzámem pro duši a v některých chvílích posluchačům doslova bere dech.
Vydařená byla rovněž volba, letos dvou, zahraničních hostů. Skvělý po všech stránkách - cimbálová muzika, Terchovská gorolská muzička, pěvecká i taneční složka - byl soubor Turiec z Martina a pomyslnou třešničkou na dortu pak znamenalo rytmy afrických bubnů naplněné vystoupení skupiny Mbunda z Konga. Afričtí bubeníci při sobotní folklórní veselici, kterou termín a počasí poprvé umožnily pořádat pod otevřeným nebem, tak rozpálili posluchače, že se někteří po divokém tanci potřebovali schladit v zámeckém jezírku.
Návštěvnost na bystřické přehlídce stojí a padá s počasím a v tomto směru by si tedy letos pořadatelé neměli důvod stýskat. Navíc měla být podpořena i pro diváky sympatickým gestem ze strany hlavního pořadatele, města V. Bystřice, když na všechny festivalové programy byl vstup volný. Na zvýšení počtu návštěvníků to však, zdá se, mělo jen malý vliv. LR je tak zatím, přes jistě špičkový program, přespolními diváky, hlavně třeba těmi olomouckými, opomíjen. Snad by prospěla větší a včasnější propagace v tisku, celostátních rádiích... Pro příklad: v nejčtenějším denníku MF Dnes byla o LR třířádková zmínka až v sobotu, tedy v 1. festivalový den a pouze v regionální příloze. Takže pořadatelé mají stále náměty ke zlepšování.
Potěšitelné je, že se festival naopak těší přízni a zájmu osobností kulturního, společenského i folklórního života. I letos se konal pod záštitou předsedy výboru Senátu Parlamentu ČR, Františka Mezihoráka, který jej poctil i svou návštěvou. Druhým garantem byl krajský hejtman Jan Březina. Váženými hosty byli letos též olomoucký primátor Martin Tesařík či ředitel odboru kulturních a krajanských vztahů MZV ČR Zdeněk Lyčka a samozřejmě představitelé spolupořádajícího FoS ČR - Ladislav Michálek, Jiří Hába a Josef Langer.
Letošní LR byl prvním pro nové vedení bystřické radnice. To ve svém programu vytýčilo i linii podpory kulturních, společenských a sportovních akcí. Festival LR v něm figuruje jako nejvýznamnější místní akce. Pro jeho podporu i pro pořádání dalších akcí folklórních (vystoupení bystřických souborů Haná, Krušpánek, Slaměnky, Bystřický masopust s poslední zabijačkou, vánoční zpívání...) i ostatních (Bystřické banjo, cykloturistická akce Bílý kámen, koncerty dechovky Bystřičanka...) je jedním z jeho záměrů zajištění vhodnějšího, důstojnějšího a kulturnějšího prostředí, než jaké v současné době poskytuje prostor s pódiem na Zámeckém náměstí. A tak by snad v dohledné době jen o několik kroků dále, v zámeckém parku, mohl vzniknout jakýsi přírodní "miniamfiteátr" s lepším komfortem především pro diváky. Věřme, že se záměr podaří, že bude k jeho vybudování dostatek vůle, ochotných a přístupných lidí a hlavně prostředků. Lidový rok by si to, třeba ke svým patnáctinám, určitě zasloužil.

Petr Nakládal

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 24.09.2003 v 13:34 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
FOLKLORNÍ AKCE V KRAJI
Aktuality a zprávy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář akcí v kraji