V sobotu 18. srpna 2007 slavila padesátka lidí dobré vůle z Čech, Rakouska a Bavorska u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie v místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu Mši svatou. Celebrovali ji Ján Quirín Barník, farář z Horní Plané, a Kazimierz Marchaj ze St. Oswald bei Haslach.

Ještě před jejím začátkem měli věřící možnost se podívat do kapličky na obraz Korunování Panny Marie bez ochranné mříže, která jej běžně chrání před vandaly.

Hned na začátku mše vyzval páter Quirín plavebního ředitele Hynka Hladíka, aby řekl pár slov k místům konání mše.

"Jsem rád, že Vás mohu přivítat tady na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu ve snad nejkrásnějším chrámu na světě - v chrámu přírody," řekl úvodem. Vyprávěl potom o zbožném staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josefu Rosenauerovi, o tom, jak se v těchto místech modlil u obrázku Panny Marie zavešeném tu kdesi na stromě. Kanál stavěl hustým pralesem, prý, když došel se stavbou sem k Jezernímu potoku vytékajícímu z Plešného jezera, nevěděl, jak dál. V modlitbě se mu zjevila Panna Marie, která bu ukázala směr další stavby. "Nevím, myslím si, že to je opravdu jen legenda, že Rosenauer, který již takovou dálku prošel pralesem, přesně věděl, povede plavební kanál až k bavorské hranici..." "...Později, byl místo obrazu na stromě postaven kamenný sloup s obrazem Korunování Panny Marie, ten byl na začátku 20. století obestavěn dřevěnou kapličkou. Koncem 90. let 20. století, když se kanál opravoval, byla zrekonstruována i kaplička. Obraz malovaný na plechu byl úplně zrezivělý, byla na něm zřetelná již jen tvář Panny Marie a Duch svatý. Nový obraz nechal do kapličky nechal namalovat Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu. Jeho autorem je pražský malíř Jan Vachuda. 20. srpna 2000 byla kaplička znovu vysvěcena. Nyní se po letech snažíme obnovit tradici poutí k Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie. Pouti jsou součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu..."

Páter Quirín ve svém kázání hovořil o pesimismu, se kterým se tak často setkáváme. Lidé nadávají na vládu, na drahotu, na sousedy, na kdovíco, všechno vidí černě. Quirín vyprávěl historku o starém muži, který všechno viděl špatné, neměl důvod k úsměvu, proto se nesmál, neznal dobré slovo, neznal dobrý čin, neznal lásku. Až jednou jej políbilo dítě, on najednou dostal na vše zcela nový pohled. Najděme si každý den chvíli, abychom udělali dobrý skutek, udělali někomu radost, ukázali někomu, že jej máme rádi! Bojujme s oním pesimismem!

Páter Kazimierz ze St. Oswaldu bei Haslach se nechal inspirovat místem dnešní mše. Většina z nás sedí na mostě. Kazimierz v tom vidí určité podobenství. Panna Marie je také mostem, mostem mezi Nebem a Zemí.

Mše svatá proběhla přes pesimistické předpovědi meteorologů za krásného letního počasí. Po mši se páter Kazimierz zeptal Hynka Hladíka: "Jak jste to zařídili s počasím?" On na to odpověděl: "To vy dva a ukázal na oba dva premonstrátské bratry, pátery Quirína a Kazimierze." Jaké bude počasí o příští pouti k Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie za rok - 23. srpna 2008 - to lze teď říct jen těžko.

Poznámka: Páter Kazimierz Marchaj se v současnosti loučí se svou dosavadní farností v St. Oswald bei Haslach. Od 1. září 2007 bude farářem v Klaffer im Böhmerwald, farnosti, která sousedí s farností Želnava, na jejímž území leží i Rosenauerova kaplička. S otcem Kazimierzem se tak budeme u Rosenauerovy kapličky setkávat i v příštích letech.

Mše svatá u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie, která byla připravena ve spolupráci Římsko-katolické farnosti Želnava a folklorního sdružení Libín-S Prachatice, je součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Spoluorganizátory jsou Rakouské kulturní fórum v Praze, Jihočeské folklorní sdružení a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Partnery projektu jsou Tourismusverband Böhmerwald a SUUNSEITN. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie (Dispoziční fond), Jihočeského kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, obce Nová Pec za pomoci s.p. Vojenské lesy a statky a města Prachatice. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky.

[Editace článku: Luděk Šorm] Přehled návštěvnosti